Mnoho starších článků najdete na mém původním blogu doktorka-se-srdcem.blog.cz, postupně je sem ale přesouvám. Všem se vám omlouvám za případně vzniklé potíže.

úterý 30. května 2017

Pelargonium radens, P. graveolens, vonné pelargónie - účinky aneb Co na mykózu a proti rakovině

Naše babičky věděly, že nejen krásně voní a vypadají, ale dokážou ochránit i před hmyzem, a to i sušené listy. Dnes je znovu řeč o pelargóniích, tentokrát o těch vonných druzích. Mimochodem, věděli jste, že pelargós znamená řecky čáp? Odtud vznikl zřídka používaný název čapí nůsek. Listy všech druhů vonných pelargonií, které se k léčení používají, nejsou jednolité, jako u běžného muškátu, nýbrž více či méně „keříčkovitě“ větvené. Znovu opakuji, na běžné, zonální muškáty, Pelargonium zonale, pro léčbu zapomeňte!

.

HLAVNÍ LÉČIVÉ VONNÉ PELARGÓNIE:


  • Pelargonium graveolens zanechává vůni po citronu a růžích a kvete růžovými květy
  • pelargónie růžová (Pelargonium radens) voní po růžích, kvete světle růžovými květy s tmavými žilkami, „čárkovité“, větvené listy
  • P. capitatum voní také po růžích a kvete růžovými květy
  • P. tomentosum voní po mátě, srdčité listy jsou zubovité, kvete bílými květy (viz 1, 2)
  • P. crispum voní po citronu, kvete světle růžovými květy, má laločnaté listy
  • event. i pelargónie nejvoňavější (Pelargonium odoratissimum) připomíná vůni jablek (pro léčbu se mi líbí nejméně)


Všechny druhy tzv. vonných pelargonií by sice měly být léčivé, ale určitě ne ve stejné míře. První dva zástupci se v odborných pracích vyskytují velmi často. 
.
Motýl na P. graveolens; Wikimedia, autor: Bidgee
.
V zánětech a mikrobech si
sidonská ví nejlíp rady,
zato s rakem, kašlem, vředy,
vonné mívaj velký grády!

„Hnědé“ zpevní, křeče mizí,
psychiku ti srovná ladně,
srdce, cévy se k muškátu,
který voní, staví kladně!

Máš-li, ženo, v sobě nelad,
houbičky ti dole rostou,
vzpomeň na list vonný v okně,
muškát pomocí je prostou!

čtvrtek 18. května 2017

Devětsil lékařský (Petasites hybridus) účinky: alergie, migréna a spasmy

Devětsil lékařský, latinsky Petasites hybridus, jo, tak to jsem já. Konečně vám předvedu, co dovedu, mých devět sil si můžete přepočítat! Na „kořen“ či správně oddenek budete potřebovat rýč ještě před rozkvětem. Prý páchne! Syrečky přeci taky nevoní - a jak si na nich pochutnáváte!

Rostu na březích potoků nebo řek, na okraji vlhčích lesů nebo v příkopech, často ve společnosti kopřiv, které popálily při focení i stvořitelku tohoto článku. Vlhko mi prostě vyloženě svědčí. Svými květy lákám motýly od března do začátku května. Výška lodyh je v březnu kolem 20 - 30 cm (může ale dosahovat i půl metru, v období dozrávání plodů to může být až 1 m). Moje listy, na spodu plstnaté, nepravidelně oble zoubkované s výraznou centrální rýhou v jinak zaokrouhleném řapíku. Mimochodem, ta plsť na spodu po čase mizí.  Listy rostou trochu sice již na konci období kvetení, ale hlavní rozvoj nastává až po odkvětu. V konečné fázi jsou široké až 90 cm!  A že nevíte, co to vlastně v překladu znamená petasos, ze kterého vzniklo i moje latinské pojmenování?! No přeci klobouk širák! Listy vás v krajním případě schovají i před deštěm - pokud tedy nebudou prožrané 😉.

A ještě jednu zajímavost bych měl: býval jsem slavným léčivem proti moru! No vždyť moje jméno auf Deutsch, gewöhnliche Pestwurz, je v překladu morový kořen (Pest znamená mor)! A když už jsme zabředli do těch jazyků, tak vám ještě prozradím, že in English mi říkají butterbur, po slovensky deväťsil lekársky и по русски Белокопытник гибридный.

Lidové názvy: koňské kopyto, lopušice nebo lopušnice..
.

ZÁMĚNA

Mladé devětsilové listy je možno zaměnit s listy:
  • podbělu lékařského (Tussilago farfara); listy podbělu jsou však menší, zhruba velikosti dlaně, kdežto listy devětsilu jsou po odkvětu větší, než dlaň a rostou rychle dál. Při zvažování, "kdo je kdo", berte vždy v úvahu i lokalitu, kde se listy vyskytují: pokud je v blízkosti potoka nebo jiného zdroje vláhy, budou to pravděpodobně listy devětsilu, který má rád spíše vlhko. V některých indikacích mají tyto dvě rostliny podobné využití, takže při záměně by se tak moc nestalo.
  • lopuchu většího (Arctium lappa); tvar listů je však naprosto jiný, podlouhle srdčitý (i když na spodu také s bílým povlakem chloupků). Ve stáří, kdy už jsou listy větší, rostou střídavě na vysokém stonku rostlin.

Devětsil lékařský - Petasites hybridus - deväťsil lekársky - butterbur - gewöhnliche Petwurz - Белокопытник гибридный

pátek 12. května 2017

Pelargonium sidoides (pelargonie sidonská) aneb Kaloba - náhražka


Stickpen (Wikipedia)
Není muškát, jako muškát! Většina jich sice pochází z jižní Afriky, dnes a příště ale bude řeč o těch léčivých. Tyto pelargónie neuvidíme v truhlících tak často, jako běžně pěstovanou pelargonii páskatou neboli známé muškáty (Pelargonium zonale). Pelargonie sidonská, Pelargonium sidoides, s květy rudofialovými, až téměř do černa, má listy okrouhle srdčité, na dlouhých řapících. Žláznaté trichomy listům propůjčují stříbrný nádech „ojínění“, listům zonální pelargonie se moc nepodobají.

K léčbě se používají kořeny. Znalosti o léčivých účincích kořene z P. sidoides byly převzaty od domorodců kmene Zulu a Xhosa. Pelargonium reniforme neboli pelargonie ledvinitá obsahuje podobné látky, jako P. sidoides a je s ní ve většině indikací zaměnitelná, stejně tak Pelargonium betulinum a P. cucullatum.

Další fotografie najdete např. u Pihovaté Vopice (kterou tímto zdravím), nebo zde

Viry, houby, bakterie,
kašleš na to, vředy máš?
Prvoci si vegetují,
všude, kam se podíváš? 

Imunitu chtěl bys lepší,
radikály z těla vyhnat?
Průjem, křeče už jsou jinde
- stačí kořen z hlíny vyndat!


středa 10. května 2017

Hořké kapky aneb O mně 3

Jo, doktorka?! To určitě! Jen chce bejt zajímavá. A furt tu hlásá ty svoje nesmysly o energiích. Energie je snad v zásuvce, ne?! Nemá tu ani uvedený celý jméno. Proč vlastně má tak trapnou přezdívku? To se pro SKUTEČNOU doktorku teda ale fakt nehodí! To bude určitě taky jedna z TĚCH… A proč ona těm lidem vlastně vůbec chce pomoct? V tom URČITĚ bude nějaký háček! Protože KDO by tohle dělal?! Si na ní posvítíme, na Do(kto)rku!… A tak bych mohla myšlenky některých z vás rozvíjet dál. Ale neudělám to. Mohla bych se v tom moři negativity utopit.

https://2.bp.blogspot.com/-CUbg5ks-E3A/WRMteYbwl4I/AAAAAAAAA2k/aYmXkj_e1kwcxvp4OTamnIp01cbUatJYQCLcB/s1600/12.08.57_%25C3%25BA_vp_r.jpg



čtvrtek 4. května 2017

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata), účinky aneb Náhrada česneku nebo pažitky

O něčem se říkává, že to nemá vejšku. Tak tam já tedy nepatřím, protože moje výška může dosahovat od 15 cm do 90cm. Na to, že jsem obyčejná dvouletá nebo krátce víceletá rostlina, je to, myslím, celkem výkon! Bílé květy vystavuji v galerii od konce dubna do června, ale vždy až ve druhém roce. Moje listy jsou takové dvojaké: spodní, s dlouhým řapíkem, jsou po obvodu hrubě vroubkované a okrouhle ledvinité, ty horní zas trojúhelníkovitě vejčité, peřenoklaně zubaté. Právě z těch ledvinovitých listů s dlouhými řapíky tvořím v 1. roce rozetu (tohle si zapamatujte, bude o tom ještě zmínka u kořene). Na svět shlížím v příkopech, pod keři, v zahradách a parcích nebo řidších listnatých lesích.

Mimochodem, všude se uvádí, že po rozemnutí mých listů to zavoní po česneku. Pokřikují na mě sice česnáček lékařský, latinsky Alliaria petiolata, ale s tou vůní to není tak jednoznačné: té, co o mně napsala, jednoznačně připomínám vůní i chutí šnitlík neboli pažitku, což konečně není tak daleko od pravdy, protože ta je s česnekem příbuzná. In English se mi říká česneková hořčice neboli garlic mustard (o tom ještě bude řeč v kulinární sekci), auf Deutsch Knoblauchsrauke и по-русски Чесночница черешчатая (Чесночник лекарственный).

Zánět, mikrob, houba,
to je moje věčná touha!
Postupně ti všechno zmizí,
i větry budou náhle cizí!

Kašel přejde, krev se čistí,
vlhkost a hlen ven jen sviští!
Cévy trochu protáhnu,
červy z domků vytáhnu!

Rakovinu nechceš mít?
Listy žvýkej nebo zatlač
- a začni mě pít.
http://3.bp.blogspot.com/-h-m2tW-Q_nE/WQyU9TMsxJI/AAAAAAAAA1g/eUhpqy3duhADQY90SiEFsmdPTY3ihYwEgCLcB/s1600/13.48.02_%25C3%25BA_vp_r.jpg
Česnáček jste už určitě někde viděli.

pondělí 1. května 2017

Babočka osiková (Nymphalis antiopa) aneb Černý anděl a švédská trojka

Ačkoliv nejsem chlap, chtěla jsem doplnit svou sbírku motýlů. A babočka osiková si konečně dala říct a přilétla na schůzku! Až teprve dnes jsem si při jejím focení uvědomila, že vlastně není tak tmavá, až do černa, jak se zdá na některých fotkách v atlasech: má na svých křídlech spíše barvy pavího oka! Stejně jako jiní motýli, také si ze mě utahovala a pokusila se mi v průběhu dvou hodin asi 4 krát kratičce přistát se svým dvouplošníkem na mé hlavě a svými křídly mě vždy jemně polechtala ve vlasech. Zkoušela to i na ruce - jednou už jsem si říkala, že třeba vyjde i fotka (mobil jsem měla v druhé ruce), ale rozmyslela si to, roztáhla křídla a po mezipřistání pokračovala v letu.

Čím ty motýly přitahuju?? Kromě mé NEODOLATELNOSTI mě napadl i lak na vlasy, ale vzhledem k tomu, že to nejsou jen moje vlasy, první varianta bude asi správně. Jsem jednička (bohužel jen pro motýly)! 😉

A proč v názvu ta "švédská trojka"? O pozdvižení se postarala babočka paví oko. Babočky osikové tam byly chvílemi dvě - a ve vzduchu tančily nádherný tanec zamilovaných. Když ale bylo v dohledu paví oko, neváhalo a rozdalo si to s nimi taky! A to hned několikrát po sobě (má výdrž 😉)! Možná je to v etologii popsáno a nějaký entomolog by to zvláštní chování dovedl vysvětlit, mě to každopádně překvapilo!

A po tomto krátkém zamyšlení, se už můžete věnovat obrázkům. 😊

pondělí 24. dubna 2017

Polévka z kopřiv a slzovky aneb Jak natrhat kopřivy a nespálit se

Máte rádi mladé jarní kopřivy? A neradi složitě vaříte? Dnes vám předložím recept, který je rychlý, chutný a díky slzovce a kopřivám i zdravý. A poradím vám, jak se nepopálit kopřivami při jejich sběru. 😉


středa 19. dubna 2017

Zahřívající a ochlazující potraviny & tepelné (termické) účinky: Maso, ryby, plody moře, 5. část

VEPŘOVÉ NEBO HOVĚZÍ? HLAVNĚ LIBOVÉ!

Nejčastěji vařené maso, vepřové, je nejméně vhodné, protože má sklon přeměnit se v těle na vlhkost a hlen a navíc je posunuto teplotně na chladnou stranu. Jak už ode mě víte, tzv. vlhkost se dá přirovnat k jezírku s kalnou vodou, která se mění postupně na bažinu. Přesněji řečeno, vaše „trubky“ KDEKOLIV ve vašem těle se postupně začnou zanášet vlhkými kaly - a tyto kalné nečistoty se pak snadno ZAHUSTÍ do „bahna“, tj. do tzv. hlenu.  Hlen v TČM tedy neznamená jen váš žlutý či zelený chrchel nebo suché z nosu, je to o dost širší pojem, viz můj článek.  Recept na vepřové v mrkvi a zajímavé tipy najde zde: manželovi dejte maso a vy si snězte tu mrkev. 😉 

Hovězí maso je proto o něco vhodnější, protože je spíše posunuto k teplejšímu pólu, což má slezina - slinivka raději. U tzv. vlhké horkosti (kombinace příznaků vlhkosti a horkosti, funguje to podobně, jako ve vlhkém hnoji, kde se také vyvjíjí TEPLO) a přítomnosti hlenu v těle („bahno“) se hovězímu vyhneme. K posílení sleziny - slinivky je nejvhodnější maso libové, protože tlusté maso obsahuje příliš mnoho tuku, který se v těle mění na vlhkost a hlen (a zanese vám výše zmiňované „trubky“).
.

.

SLEPIČÍ POLÉVKA A CHŘIPKA NEBO NACHLAZENÍ

Kuřecí maso samo o sobě má z hlediska TČM teplé vlastnosti. Po nevhodné úpravě, jako je grilování nebo fritování, se v těle vytváří tzv. toxické horko, proto není vhodné pro nikoho, ale zejm. ne pro osoby s horkostí v těle. Zajímavé recepty a tipy co s kuřecím masem, najdete zde: 1, 2, 3.

Jedna důležitá věc ke kuřecímu masu: Při počínajícím nachlazení nebo chřipce někteří udávají, že kuřecí maso vtáhne patogenní faktor hlouběji do těla, což není žádoucí (J. Kastner, S. Englert). Proto se doporučuje slepičí polévce v ZAČÁTCÍCH virózy nebo chřipky, kdy na vás „něco leze“, vyhnout. Zamezíte tak tomu, že po „vyléčení“ znovu v krátké době onemocníte, protože patogenní faktor ve vás zůstal. Druhý tábor, zastoupený našimi babičkami a výzkumem in vitro (tedy ne na živých organismech) naopak hlásá, že slepičí polévku by si člověk měl při nachlazení dopřát. Protože na nachlazení ani chřipky netrpím, nemohu k tomu nic víc dodat.

Při nachlazení, viróze nebo chřipce by se neměly konzumovat ani tyto druhy masa: skopové, kachna a vepřové maso.

A když už jsme se zastavili u nachlazení a chřipky, i veškeré jižní ovoce na podkladě trochu jiného mechanismu - ochlazení, není pro tělo při viróze nebo chřipce výhodné (nachlazení znamená z hlediska TČM vstup zevního patogenního faktoru do těla, a to chladu!). Svými ochlazujícími teplotními účinky jižní ovoce chlad v těle jenom podpoří! Z toho plyne, že dát nemocnému pomeranč kvůli vitamínům, zejména v chladném ročním období, není tak úplně moudré. Navíc, i toho vitamínu C má málo, navzdory přesvědčení veřejnosti. 

pondělí 17. dubna 2017

Zahřívající a ochlazující potraviny & tepelné (termické) účinky: Bylinky, koření, semena, ořechy a náhražka mléka, 4. část


Dnes si povíme něco o koření, ořeších a také teplotních účincích náhražek mléka. Dozvíte se i o tom, že není skořice jako skořice - a že se čínská a cejlonská skořice liší v tepelných účincích. 




.

BYLINKY A KOŘENÍ

Jak je z tabulky vidět, většina koření má teplou (nebo dokonce horkou), tj. zahřívající povahu. Teplé byliny s výhodou vždy použijeme společně s potravinami, které mají chladivý nebo dokonce studený charakter (ochlazující strava), čímž chladnou povahu potraviny zmírníme. 

pátek 14. dubna 2017

Motýlí velikonoční přání

Vaječné svátky ve víru se točí,
sluníčko jiné kraje hřeje,
i přesto vám Dorka s motýly,
pohodové Velké noce přeje.



Ať se daří vše,
co v tlapkách máte,
štěstí nečekané,
všude kam se podíváte!

pondělí 10. dubna 2017

Kočičí rodina

Nejvyšší si nebe šmolkou obarvil,
nahoře se mozol usmíval,
jednu vpřed a s druhou vzadu baletit,
pohyb přece zdraví prospívá!

Motýlí srdéčka pro mě nebila,
dřep a klek mě zmáhal hodinu,
otřelo se o mě ale štěstí jiné,
padlý strom mi dal svou rodinu!

kočičky strom

neděle 9. dubna 2017

Není kočka jako kočka

Dneska to bude o kočičkách. Strom byl bohužel zlomený, ale tím pádem také velmi dobře přístupný. Kočky a kocouři mě naprosto okouzlili. Slunce svítilo zpočátku tak akorát - prostě báječný den. Jestli mě přes noc políbí básnivá Múza, bude zítra k chlupaťáčkům i nějaký veršík (i stalo se, zde je důkaz a volné pokračování kočičí ladnosti 😉). Dneska mám nožky ušoupané od cest za motýly - jako vždy si ze mě dělali legraci a opět se mi jeden pokoušel přistát na hlavě... 😯

A teď už potěšte své oko... 😊

 kočičky strom

Zahřívající a ochlazující potraviny & tepelné (termické) účinky: Zelenina, houby, řasy, 3. část


Aktualizace: 25.4. 2017

V tomto miniseriálu prosím nehledejte nic obtížného a nepochopitelného a nebuďte smutní, že nerozumíte všem TČM pojmům: jde tu pouze o informace, zda daná potravina zahřívá nebo ochlazuje, případně, jestli má její konzumace za následek zvýšenou tvorbu vlhkosti a hlenu - to vše se dozvíte u svého praktika TČM nebo se poznáte v některém ze 4 typů, jejich popis najdete v tomto článku.  A myslete na to, že málokdy je člověk „čistokrevný“ 1 typ. 

Má-li člověk např. nedostatek jangu (YANG) a je mu pořád chladno, měl by se vyhýbat modrým, tj. chladivým (chladným neboli osvěžujícím) a studeným potravinám, ty tělo, kde beztak již vládne vnitřní chlad, ještě více zchladí. Ten, kdo má naopak sklon k tvorbě přílišného tepla, se bude vyhýbat růžovým (teplým) a červeným (horkým) potravinám, protože ty by do organismu přinesly jen další teplo - a problémy by tak zhoršovaly. Je-li patologické teplo vytvářeno na podkladě nedostatku jin (YIN), které se snoubí se suchostí (suchá poševní sliznice v přechodu spolu s horkými ploskami večer a v noci, což je typické pro nedostatečnost jin), přijdou ke slovu zatracované mléčné výrobky, protože zvlhčují přílišnou suchost. Má-li člověk problém s vlhkostí nebo hlenem, tj. problém v podstatě opačný, než byl předchozí příklad, musí se vyhýbat těm potravinám, které tyto patologie ve větším množství způsobují (např. vepřové, mléko a mléčné výrobky, ořechy a částečně i vejce ad.).


Ze zeleniny jsou pro slezinu - slinivku ideální druhy se sladkou chutí, v popředí stojí tolikrát zmiňovaná mrkev nebo dýně - vařená, dušená, vařená v páře či pečená. Uvádí se, že dýně může vést k retenci potravy v žaludku a vést k tvorbě vlhkosti (von Blarer Zalokar a Engelhardt a Hempen) - dochází k tomu však podle mých zkušeností jen při excesivním příjmu, tedy jen v případě, kdy se z vás stane přechodně dýňožrout. A ještě důležitou poznámku k bramborám: Nemyslím si, že jíst je tak často, jak se to děje v ČR, je pro oslabenou slezinu - slinivku něco extra zdravého (více v textu). A jako vždy, ve všech těchto dlouhých přehledech najdete sem tam odkazy na použití v kuchyni, budou pravidelně doplňovány, sledujte vždy v pravém horním rohu datum aktualizace (dnes jsem aktualizovala 2. díl tohoto seriálu, kde jsou popsány obilniny a luštěniny.



pátek 31. března 2017

neděle 26. března 2017

Devět sil devětsilu

Podléšky se mi v lese sice stále vyhýbají, což mě mrzí, zato se mi splnilo jiné přání. Našla jsem tady po několika letech prastarou léčivku, devětsil lékařský (Petasites hybridus), který jsem viděla naposledy jako malá, u prababičky na samotě.  Devětsil je velice zvláštní a efektní květinka, z hlediska bylinářského je popsaná zde. Zhlédnutím obrázků získáte ke startu do nového týdne určitě alespoň jednu z těch zmiňovaných devíti sil. 😉