Skoro všechny články již jsou ze starého blogu doktorka-se-srdcem.blog.cz přestěhovány (a na těch pár zbylých "čekatelů" je v příslušné rubrice vždy uveden odkaz). 😊

čtvrtek 3. prosince 2015

Je jodovaná sůl opravdu nad zlato?

A CO KDYŽ VÁM Z VLASTNÍ ZKUŠENOSTI ŘEKNU, ŽE JE TO JEN NEBEZPEČNÁ POHÁDKA?!

Pro minimálně 10 lidí ze sta je obohacování potravin jódem ne požehnání, ale zhouba. Tolik oficiální, zajisté podhodnocená, čísla. Určitě ne každý zjistí, z čeho jeho obtíže pochází - a i já jsem se to dozvěděla až po letech - a to jsem tomu zpočátku vůbec nevěřila.

BEZJÓDOVÁ DIETA 

Kdo jsem a proč tohle píšu? Kromě toho, že jsem lékařka zabývající se alternativní medicínou, patřím bohužel také k těm deseti procentům. Přišla jsem na to, co mi je, úplnou náhodou po 6 letech dost závažných obtíží a trvalo mi to ještě celé 2 roky, než jsem začala z větší části dodržovat hodně přísnou dietu, kdy si v podstatě vše musíte vařit a péct doma ze základních surovin. Potíže začaly pomalu mizet a s každým dietním prohřeškem se znovu objevily. Naštěstí s postupem let jsem mohla hřešit přeci jen o něco více. 😉


JODOVANÁ SŮL A AUTOIMUNITNÍ  ZÁNĚT ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Přemíra jódu může vyvolat chronický zánět štítné žlázy autoimunitního původu. Poprvé byla chronická autoimunitní tyreoiditida, jak se latinsky tato choroba nazývá, popsána v minulém století v Africe po výrazném zvýšení množství jódu v soli. A právě četnost této diagnózy v posledních letech kontinuálně stoupá, jak dokazují hladiny protilátek. I český "guru" přes štítnou žlázu, prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc., přiznává, že je to pravděpodobně způsobeno přebytkem jódu v naší jodem obohacené (já bych použila termín spíše přeplácané) stravě (str. 42 dole, viz literatura). V takovém případě je samozřejmě nejlepší volbou vyhýbat se jódu jako čert kříži (viz tabulka).

MLÉKO A VEJCE JSOU PLNÁ JÓDU 

Přirozeně se vyskytující jód, např. v rybách, je většinou mnohem lépe snášen. Bohužel, "přidaný" jód je dnes skoro ve všem, i tam, kde byste ho zaručeně nehledali - takže úplně vyhnout se mu vlastně nelze. Vhodnou volbou potravin však můžeme snížit jeho množství na rozumnou dávku. Krom přirozeně se vyskytujících zdrojů, jako jsou řasy, ryby, houby nebo třeba třešně, přechází uměle přidaný jód z krmiva i do vajec, mléka a masa (včetně lososů chovaných na farmách). Po jódu totiž zvířata rychleji rostou a více dojí (je to jako vždy: za vším hledej peníze). Od roku 2005 je maximální dávka jódu v krmivu snížená na polovinu. Avšak i při této snížené (!) dávce mohou u některých dojnic dosáhnout hodnoty jódu v 1 litru mléka až 1400 μg. V roce 2010 bylo například v 1 litru mléka (a všech mléčných výrobcích) v průměru 490 μg, v roce 2012-2014 to bylo v průměru 30 μg, přičemž nejvyšší hodnoty jódu drží mléko z mlékomatů. Možná namítnete, že mléko nepijete. Ale co sýry, jogurty a další mléčné výrobky? Naštěstí i odborníci po čase zjistili, že čeho je moc, toho je příliš - a hodnoty v mléce byly o něco sníženy. I tak to ale napáchalo mnoho škod. Ani vejce na tom nejsou lépe: ve 2 vejcích je kolem 50 μg jódu. Kupodivu žádnou aktuální tabulku s obsahem jódu nenajdete, databáze jak v ČR, tak v Německu jsou zastaralé a uváděná čísla 5krát i vícekrát nižší. Člověk musí vyhledat spoustu studií, než se něčeho dopátrá.

Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět!

MŮJ VLASTNÍ PŘÍBĚH...

Na to, že je něco v nepořádku se štítnou žlázou, jsem měla podezření od začátku, protože mi byla neskutečná zima, která se nedala odstranit ani v posteli s peřinou a dekou. Příliš mnoho jódu mou štítnou žlázu postupně začalo "nahlodávat". Zimou jsem často nemohla usnout, i když jinak jsem v té době mohla hravě soutěžit v zimním spánku s medvědy. Jenže všechny testy byly negativní a víckrát jsem k MUDr. po svých zkušenostech již nešla. Byla jsem první dva roky tak strašně unavená, že to zdravý člověk nikdy nepochopí, protože to nezažil. Únavné a vyčerpávající byla již ranní očista (a tou veškerá aktivita volné dny i skončila). Někdy jsem nebyla schopná si dojít ani nakoupit a to jsem tenkrát měla obchod asi 3 minuty od domu. Měla jsem neustále lehce zvýšenou teplotu, syndrom suchého oka, mírný zánět kloubů (tzv. reaktivní artritida - reaktivní na co ale mí kolegové nikdy nezjistili), nepřetržité silné bolesti hlavy trvající bez přestávky včetně nocí několik týdnů, prostřídané migrénami. V časech nejhorších jsem kulháním konkurovala stařenkám. Nechyběly ani trávicí obtíže a hlavně velice časté močení (zhruba každé 2 hodiny), aniž bych měla nějakou zjevnou močovou infekci. V neposlední řadě jsem měla extrémně mastnou pleť (Pučmeloud z Včelích medvídků by křičel: "Samý sádlo, samý sádlo").

"ZDRAVÁ" SIMULANTKA

Pro klasickou medicínu jsem ale byla zdravá a navíc mě doktoři považovali typicky za doktorku, která prostě přehání a patří spíš na psychiatrii. A ano, měla jsem také velké deprese, stavy úzkosti a nebyla jsem moc schopná přemýšlet a koncentrovat se na něco (psychické příznaky, někdy i dost závažné, jsou u problémů se štítnou žlázou pravidlem). První 2 roky nemoci byl můj život katastrofální a mělo to dopad i na mezilidské vztahy. Ale i další léta, kdy byl můj stav o něco lepší, jsem se cítila, jako kdybych měla stálou chřipku. Jenže tahle "chřipka", která na mě jednoho dne zčistajasna padla, ze mě vysávala mojí životní sílu den za dnem, rok za rokem.

KOLIK JÓDU OBSAHUJE VAŠE SNÍDANĚ?

Minimální dávka jódu je 1 µg na kilogram hmotnosti, v ČR je doporučováno 150 µg denně. Ne nadarmo se říká, dobrého pomálu. U jódu to platí dvojnásob. Pokud si ke snídani dáte 2 vejce (po 33%-ní ztrátě tepelnou úpravou zbude min. 39 μg jódu), 25 g másla (min. 8 μg), 2 housky s jodovanou solí (min. 25 μg), k tomu 50 g sýru (min. 20 μg) a 50 g salámu (min. 20 μg), dostanete do sebe jenom při snídani celých 112 μg jódu. Pokud si vejce osolíte, myslete na to, že v 1 čajové lžičce (5 g) je minimálně dalších 67 μg jódu (zakalkulována 33%-ní možná ztráta jódu vyprcháním). Víte, že průměrná spotřeba soli v ČR je 15 g denně? Tak co, ještě máte pocit, že byste mohli mít nedostatek jódu a že potřebujete jodovanou sůl? V mořské nebo himálajské soli zbarvené do růžova obsahem železa je obsah jódu přirozený (a tudíž nižší). V nejhorším můžete vzít zavděk jedlou solí bez přidaného jódu (ale je ochuzena o všechny minerály, proto ji nedoporučuji).


ŠTÍTNÁ ŽLÁZA POTŘEBUJE KE SVÉ PRÁCI I DALŠÍ PRVKY, NEŽ JEN JÓD

Pro zdravou štítnou žlázu jsou ale důležité i jiné prvky a vitamíny, než je jód v přiměřeném množství: selen (hlavně u autoimunitních onemocnění štítné žlázy), vitamín A (zvláště u strumy), zinek, hořčík, železo, listová kyselina, vit. B12 a vitamín D nebo vitamín A (v případě strumy).

CO ŠTÍTNOU ŽLÁZU BLOKUJE?

Na závěr bych chtěla dodat, že dusitanům (uzeniny, výrobky z ryb i uzené sýry), dusičnanům (rychlená zelenina pěstovaná mimo sezónu, zvláště brambory - ale někdy i voda) a chlorované vodě z vodovodního kohoutku bychom se měli vyhnout (obsah přítomného chlóru snížíme alespoň 5-minutovým varem, případně několikahodinovým odstátím vody nebo speciáním filtrem). Malé dávky jódu tělo přece jen potřebuje a zmíněná chemie v naší stravě jód blokuje.


Pozn.: μg znamená mikrogram, což je miliontina gramu.


Rozšiřující literatura:
Jan Velíšek: Chemie potravin 2
Užívat jód nebo ne? (pozn.: místo jodidu se v soli od roku 1994 užívá jodičnan)
Jod: Zu viel des Guten

 

Komentáře z Blog.cz:

viz pdf
 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊